VODA

Náhodou voda pro nás

VODA
Přečetla jsem teď u jedné kolegyně post s dotazem, jestli nás z toho nemrazí. Šlo o diskriminaci neočkovaných na nějakém „civilizovaně čistém“ koupališti. A dovoluji si odpovědět:
Přátelé, nevěšte hlavu, nemusí Vás z toho mrazit, je nás „radostně svobodných mimo mainstream“ mnoho.
Např. já, po 10 letech dřiny, původně nabitá jen sebeuzdravením ze smrtelné nemoci, a pak zase zcela vyčerpaná samopéčí o dvě děti, původně bez peněz a bez stálé práce, když jsem už něco peněz vydělala, zažila jsem bytostné poznání, že jediná zdravá závislost člověka je na přírodě. Celé ty roky jsem zpracovávala s klienty jejich nejtěžší životní příběhy, politiku i politiky jsem při tom „prohlédla“ z blízka, a tak jsem zas úplně vyčerpaná měla všech lidí dost. Toužila jsem utéct z města, konečně se smět zastavit, a odpočinout v samotě přírody. Moje kupní smlouva na obstarožní domeček, který jsem tehdy „náhodou“ po 4 letech hledání mohla koupit, se záhy ukázala jako uzavřená v omylu, prodávající mi zatajili, že studna na pozemku je bez vody. Zažila jsem na vlastní kůži, že bez vody, tedy bez přírody, se žít nedá.
Soused, který, jako všichni ostatní osadníci, byl napojený na právně neidentifikovatelný přívod vody po zaniklém subjektu, k mému návrhu, že se připojím (ano, věděla jsem, že se ho ptát nemusím, ale jsem celoživotně hodná a zdvořilá tedy naivní page1image1829824) řekl jasné ne! Já jsem přece cizí, nejsem jako „oni“, nejsem z jejich těsta, říkali si mezi sebou. Mojí průvodci „shora“ opakovali neúnavně dál:
„PRACUJ A ROZPOUŠTĚJ SVŮJ STRACH „.
Už roky jsem jejich rady pokorně následovala svými činy, protože jejich správnost se ověřovala změnami v mém každodenním životě. Místo žalob a soudů jsem zajela do nejbližšího městečka koupit inzertní noviny a hledala, kdo mi vyvrtá studnu, když tu nikoho neznám. Je to už známý příběh tzv. zá/zraků, které se dějí. Prostě jsem poznala proutkaře pana Jákla, ten přijel, sotva pustil volant s prázdnýma rukama udělal od auta pár kroků a řekl: „Tady máte ve čtyřiadvaceti metrech patnáct kubíků.“ Dodnes se mi valí do očí slzy, když si vzpomenu na toho Svatého člověka, ze kterého, věřte nebo ne, se pak „vyklubal“ ředitel podniku Jass ve Dvoře Králové. Stejně děkuji Vesmíru, že ti hrubí chlapi, co pak přijeli naši vodnatou studnu vyvrtat, říkali pevně, že oni vrtají jen od Jákla, protože lidi za jejich vrty bez vody nechtějí zaplatit.
Dnes už je do naší osady zaveden veřejný vodovod s vodou s chlórem, jeden soused dokonce zbudoval plavecký bazén s patřičně luxusním poklopem. A já všem, všechno co mají, přeju, koupu se ukrytá v našich zahradách nahatá v té vodě „od Svatého Jákla“, chlorovanou nepotřebujeme. Shora mi říkají, že všechno, co zažíváme, žijeme proto, abychom poznali SEBE a mohli milovat všechny lidi. Že „zlatej kovid“, protože postupně všem strhne s tváří masku všem.

Takže když jsem teď tenhle post o diskriminaci na „civilizovaně čistém“ koupališti četla, nemrazilo mě, protože dávno vím a žiju, 
že SPRÁVNĚ JE VŠECHNO. Pro poznání.
Možná jednou i pochopím, proč pan Jákl tehdy ode mě odmítl přijmout peníze. Já koktala, že cítím, že jeho služba je k nezaplacení a on (zjevně důvodně Bohorovně) jen řekl: “ Já už vím, proč to dělám.“ Všem držím palce page2image3834240a děkuji srdečně page2image3834016.

Mohlo by vás zajímat

SMRT NÁHODOU?

SMRT NÁHODOU?

Tuhle knížku jsem četla před skoro 30 lety, když jsem sama, krátce uzdravená ze smrtelné nemoci, po rozvodu, bez peněz...

VÁLKA? JAK CHCEŠ!

VÁLKA? JAK CHCEŠ!

“Tu Pekarovou Adamovou už by měl konečně někdo uspokojit, aby přestala děsit lidi” napadlo mě překvapivě hrubě, když...

SMYK

SMYK

Celou svojí bezmála 30 letou advokátní a lektorskou praxi zažívám v mnoha stovkách lidských příběhů jejich utrpení,...